Kvothe

Bard, sorcerer, fencer... You may have heard of me.

Jmenuji se Kvothe. Jsem synem kočovných umělců, velmi zběhlý v umění hudby a mrštného jazyka. Rodiče mne naučili hrát a vyprávět příběhy a můj patron mne naučil základy tajemných umění.
Dnes je moje rodina již po smrti a já studuji na Univerzitě, kde se zdokonaluji v magii a vědění. Když se zrovna nevěnuji knihám, vydělávám si hudbou a svojí zručností. Během prázdnin jsem zavítal zpět do Vidlákova, za přáteli a těmi, kterým v dnešní době mohu říkat rodinou. Placení školného se ale blíží a proto jsem se, se svým společníky, vydal do světa něco se naučit a doufat, že se na mne usměje štěstí.


Něco se na mne usmálo, ale jestli to bylo štěstí…Od doby, co jsme se potkali Mei Xiu se stala řada událostí. Byl jsem i přes svou nechuť zatažen do politiky Království, naučil jsem se bojovat a zabíjet a stal se psancem. Můj předchozí život na Univerzitě v Pitaxu mi přijde velmi daleko, jako by to bylo v jiném století. Je to pět měsíců.
Během našich dobrodružství se mi hodilo vše, co jsem se naučil o magii, moji spolubojovníci mne naučili i šermovat a asi dobře, protože i oni se občas pozastavují nad mou zručností se šavlí.
Jak jsme společně bojovali, utíkali a zabíjeli, tak jsme se zapojili do mnohem větší hry, než jen hledání pár stránek za odměnu. Vypadá to, že se tu hraje o osud River Kingdoms, ne-li něčeho dalšího. I přes spoušť, která zůstává v našich stopách, nám nezbývá než pokračovat a doufat, že cestou nabereme nějaké spojence, nebo alespoň dost síly. V tomhle závodě bychom neměli být druzí.