Gildanovy paměti
Během volna, pro které jsme se s ostatními rozhodli, jsem se zaměřil na sledovací magii. Teď už ji nejen zvládám, ale taky poznám, když někdo magicky špehuje moje okolí. Což se bohužel děje. A nejen prostřednictvým Gyronniny dýky. Někdo další se na nás pravidelně dívá, ale zatím nás nikdo nepronásledoval.
Jinak ohledně vzkazu jsme se shodli na tom, že je od lady Smilos. Možná zkusíme z hostinského dostat, kdo mu ho dal.
Znamená to pro nás zdržení den, ale Oggy s tím hobitem by stejně večer tak jako tak chlastali a vyrazili bysme až někdy pozdě odpoledne.
Ráno to vypadalo, jako bychom chlastali všichni a to hodně vydatně. S totálním oknem jsme se probudili na hromadě v Kvotheho pokoji. Alanon měl v hrudníku díru jak od dělové koule a i když krom mě už nikomu nic nebylo a neztratily se nám žádné věci, tak rozlámané okno a vyražené dveře nás nutily pokládat si spoustu otázek. Zvlášť když si nikdo z nás vůbec nepamatoval, co se stalo. Hostinský tvrdil, že nic neviděl a o ničem neví. Připravil jsem se na něj a zatímco se ho Kvothe vyptával, četl jsem mu myšlenky. Hostinský vážně nikoho neviděl a když slyšel, že se něco děje, radši to nechal být. Tak jsem změnil téma na ten vzkaz. V mysli se mi přehrála jeho pro něj poněkud nepříjemná vzpomínka na dýku na krku v temné uličce a ženský hlas popisující nás jako příjemce předávaného vzkazu. Asi proto se mu nechtělo jít se podívat, co se děje.
Šel jsem omrknout ty zahrady, ve kterých jsme se měli setkat a nechal jsem tam tu moji chytrou ještěrku, aby dávala pozor, kdyby někdo šel.
Mezitím se Oggy snažil donutit přerostlou vlčici, kterou si ochočil pomocí amuletu, aby vylezla pro ni moc úzké schody do našeho pokoje v hostinci jen proto, aby si očmuchala ten pokoj a nic nezjistila.
Zatím Kvothe zjistil, že někdo z domu od naproti viděl v noci ženu s páskou přes oko lézt po zdi. Tak aspoň nějaké vodítko. Až když se Kvothe rozhodl projít všechny pokoje, ve kterých podle hostinského nikdo nespal, tak v něm našel stoh plakátů a kule do pušky. Pátrali jsme dál, ale vodítko, že střílela z pušky nikam nakonec nevedlo. Plakáty nás zaujaly víc. Vyobrazovaly hledané lidi včetně nás tří. Konečně už zvýšili odměnu. Dvacet táců, které jsou za Mei-Xiu, za moji pěknou hlavu sice není, ale aspoň mám na čem pracovat. Z plakátů jsme se dozvěděli pár zajímavých informací. Především madame Ravong je členkou spodního proudu stejně jako jakýsi gnóm Otakar Garlic. I Kassandra tam byla, takže žije, stejně jako Arnefax a Smilos. Něměli jsme kam zařadit starší dámu Pearl Duroy a hobitku Ruloc.
Takže máme co dočinění s nějakou lovkyní odměn, která podle přeškrtnutého plakátu dostala Johana, a teď se nalepila na nás. Oggy strávil půlku odpoledne dalším dopravováním svojí vlčice do pokoje, aby mohla stopovat pachy. Stopa se ale ztrazila, takže jsme nervózně počkali na večer.
Schůzka se uskutečnila bez potíží. Akorát jsem nechtěl, aby Gyronna slyšela náš spiklenecký sraz, tak jsme dýku nechali mimo. Pořád nevím, co od téhle bohyně čekat, i když bychom měli mít společné nepřátele.
Tak jsme se 8. Lamashanu roku 4696 absalomského letopočtu v zahradách v Graltonu setkali s lady Jannou Smilos, Kamdynem Arnefaxem a Shahirou, jedinými spojenci, které máme v našem partyzánském odboji proti hagám. Představili jsme jim Alanona a potvrdili jsme naše spojenectví. Rozběhla se výměna informací. Smilos se zvládla dopátrat pravdy o Ranalcovi, ale stále toho víme víc než ona. Arnefax se drží. Lambrethu se žádná válka nevyhlašuje, jelikož už zuří jedna se Sevenarches. A vypadá ta válka je součástí Ranalcova plánu. Shahira taky nemlčela. Byla to ona, kdo v noci rozrazil dveře našeho pokoje, když slyšela střelbu. Lovkyně před ní utekla. Nakonec jsme probrali plán Tří sester a Ranalca a společné informace nám pomohly udělat si obraz. Potřebují Knihu soumraku, přístroj napájený čtyřmi krystaly a umění bezduchých. Ranalc vládne v Daggermark a Tři sestry se každá starají o svůj úkol. Outsea je zmítáno občanskou válkou, kterou pravděpodobně působí jedna ze sester seve snaze získat přístup ke zbrani, která se pod městem nachází. Tam nepochybně budou potřeba ony krystaly. Druhá ze sester se snaží vymýtit gobliny na severu a nejspíš se jí daří. Úkolem třetí ze sester je záležitost v Sevenarches.
Domluvili jsme se, že mezi rozhádanými frakcemi River Kingdoms najdeme co nejvíce spojenců. Naše strana zahrnuje Gildu vrahů, Lambreth, naši družinu, Spodní proud a je nám přátelsky nakoněna Společnost Garla von Foxe. Ranalc má jako spojence především lordy a Razmira.
Už jsme se skoro loučili, když jsem spatřil hlavu, která vykoukla na horizontu zpoza kopce. Stihnul jsem kouzlo neviditelnosti. Žena s páskou přes oko nabila pušku a ustřelila hlavu Shahiry. Musel jsem jednat, tak jsem vyvolal bestii ze sfér, aby musela bojovat a nemohla nás ostřelovat jak vrabce. Dalším rychlíkem byl Alanon. Ovšem když už byl skoro u ní, rychle nabila a další ranou ho skolila. Deja vu? Moje monstrum ji nezajímalo. Dupla na patu. Pohybem nohy došlápla na podrážku své dozajista kouzelné boty, uhnula další ráně a nadlidskou rychlostí byla pryč. Oggy a Kvothe se nestihli ani nadechnout.
Chudák Shahira. Všechny nás to vzalo. Nás ale čeká cesta do Heibarru. S válkou jde ruku v ruce smrt. Udělali jsme rychlý pohřeb a všichni jsme opustili město.
Cestou směrem k Heibarru nás příjemně překvapil pták, který donesl psaní od Moonlight. Psala o světlech na obloze, o hvězdách, o duze, o tom, že včera našla v kapse kus vdolku a že jí to udělalo skvělý den a zmínila se, že nemoc goblinů nelze vyřešit a že odchází za svými bratry.
Třetí den cesty jsme spatřili ruiny Heibarru. Ve slunečním světle vypadaly až neškodně. Obhlédli jsme město a jedinou zajímavou věcí byl oltář postavený uprostřed obvodových zdí budovy, kterou jakoby zničil nějaký výbuch. Oko na Gyronnině dýce zářilo blahem.
Počkali jsme na soumrak a vrátili jsme se k oltáři. S ustupujícím denním světlem se zjevovalo více a více duchů. Nebyli moc výrazní a ustupovali před posvátnou dýkou. Před náměstím už se na nás už dost tlačili, ale pak se náhle rozptýlili. Jakmile jsme došli k oltáři, zjevilo se několik nehmotných nemrtvých. Nevypadali, že by si chtěli povídat a dýky se taky nebáli. Tak jsme jim to museli vysvětlit jinak. Dva přízraky se spektrálním šlechtickým oblečením, duch dívky a stínový kněz. Ten dělal dost problémy, posílal na nás buď negativní energii, nebo kletby. Dívenku zaměstnávaly mnou přivolané celestiální obludy. Spektry se pokoušely vysát život z šermířů, ale soustředěným úsilím Kvotheho scimitaru, Alanonovy léčivé hůlky a Oggyho antispektrálního luku se povedlo je zničit. Když se po náměstí zase rozhostilo ticho, Kvothe položil posvátnou dýku na oltář. Ten se rozpoltil a vyvalily se z něj proudy krve, ze kterých se vynořily mohutné dveře. Dveře ve vzduchu, dveře do jiných rozměrů. Když se otevřely, bylo jasné, že nás Gyronna zve dál.
Žádné komentáře:
Okomentovat